Zájmena

Přivlastňovací zájmena v angličtině (my, your, his, her, its, our, their)

Úroveň A1 Zájmena
Klíčová myšlenka

Přivlastňovací zájmena (possessive adjectives) stojí v angličtině před podstatným jménem a říkají, komu daná věc patří: my, your, his, her, its, our, their. Na rozdíl od češtiny, kde se přivlastňovací zájmeno skloňuje a shoduje s počtem i rodem věci, anglická forma se nikdy nemění – řekneme stejně 'my book' i 'my books'. Pozor také na to, že 'his' a 'her' se řídí podle vlastníka, ne podle vlastněné věci: 'Her brother is tall.' znamená, že vlastníkem je žena. V příkladech 'My name is Sam.' a 'Their house is big.' vidíte, že zájmeno vždy předchází podstatnému jménu a samo se nijak neohýbá.

Příklady

  • My name is Sam. the speaker's name is Sam
  • Her brother is tall. the brother of a female person is tall
  • Their house is big. the house belonging to them is big

Celá lekce

Všechno z videa, v textové podobě.

  1. my · your · his · her

    ukazují, komu co patří

    <t>His brother</t>, nebo <t>her brother</t>? Vyber špatné slovíčko a změníš, o kom vlastně mluvíš.

  2. 🔑

    Přivlastňovací zájmeno stojí před podstatným jménem a ukazuje, komu patří.

    Tohle jsou přivlastňovací zájmena. Stojí před podstatným jménem a ukazují, komu něco patří — a patří k úplně prvním slovíčkům, která budeš potřebovat.

  3. Vlastník → přivlastňovací

    zájmeno
    • I
    • you
    • he
    • she
    • it
    • we
    • they
    přivlastňovací
    • my
    • your
    • his
    • her
    • its
    • our
    • their

    Je jich sedm a každé patří k jedné osobě. <t>I</t> jde s <t>my</t>, <t>you</t> s <t>your</t>, <t>he</t> s <t>his</t>, <t>she</t> s <t>her</t>, <t>it</t> s <t>its</t>, <t>we</t> s <t>our</t> a <t>they</t> s <t>their</t>.

  4. My name is Sam.

    I → my

    Pojďme si je ukázat v praxi. Když mluvíš o sobě, použij <t>my</t>. My name is Sam.

  5. Your bag is on the table.

    you → your

    Mluvíš s člověkem před sebou? To je <t>your</t>. Your bag is on the table.

  6. His car is new.

    he → his

    Pro mužského vlastníka — muže nebo chlapce — použij <t>his</t>. His car is new.

  7. Her brother is tall.

    she → her

    Pro ženského vlastníka — ženu nebo dívku — použij <t>her</t>. Her brother is tall.

  8. The dog wagged its tail.

    it → its (bez apostrofu)

    Pro věc, zvíře nebo myšlenku použij <t>its</t> — bez apostrofu. K té části se ještě vrátíme. The dog wagged its tail.

  9. Their house is big.

    we → our · they → their

    A pro skupiny: <t>our</t>, když do ní patříš i ty, <t>their</t>, když jde o jiné lidi. Their house is big.

  10. ✗ Maria loves his sister. zní to jako sestra někoho jiného
    ✓ Maria loves her sister. Maria je žena → her

    His a her se řídí vlastníkem, ne předmětem.

    A teď klasická chyba. <t>His</t> a <t>her</t> se řídí vlastníkem — ne tou vlastněnou věcí. Auto ženy je pořád <t>her car</t>, i když auto není ženského rodu. Dívej se na vlastníka, ne na předmět.

  11. ✗ The cat licked it's paw. „it is paw“ — špatně
    ✓ The cat licked its paw. patřící tomu → its

    its = patřící tomu · it's = it is.

    A past, do které spadne každý: <t>its</t> versus <t>it's</t>. <t>Its</t>, bez apostrofu, znamená patřící tomu. <t>It's</t>, s apostrofem, je zkratka za <t>it is</t>. Když jde o vlastnictví, apostrof nikdy nepoužívej.

  12. Přivlastňovací zájmena se nikdy nemění pro jednotné ani množné číslo: my book / my books.

    Ještě jedna věc, díky které je tu angličtina snadná: tahle slova se nikdy nemění. Ať máš jednu knihu nebo deset, pořád je to <t>my book</t> a <t>my books</t>. Přivlastňovací zájmeno zůstává stejné.

  13. Pamatuj

    • my · your · his · her · its · our · their
    • his / her se řídí vlastníkem, ne předmětem
    • its = patřící tomu (bez apostrofu)

    Takže pamatuj: vyber slovo podle vlastníka, piš <t>its</t> bez apostrofu a množným číslem se netrap.

Související lekce

Osobní zájmena v podmětu: I, you, he, she, it, we, theyPředmětová zájmena v angličtině (me, you, him, her, it, us, them)