Způsobová slovesa v srbštině: moći, morati, hteti, želeti
Čtyři srbská způsobová slovesa — moći (moci), morati (muset), hteti (chtít) a želeti (přát si) — nikdy nestojí sama. Vždy potřebují druhé sloveso, které nese vlastní děj, a to ve dvou stejně správných podobách: „da“ + prézens, nebo holý infinitiv. Význam je úplně stejný. Řekneme tedy „Mogu da dođem.“ i „Mogu doći.“ — obojí znamená totéž. Stejně tak „Moram da radim.“ a „Želim da učim srpski.“ Pozor na 1. osobu: u sloves mogu a hoću je koncovka -u, ne -m. A jedna důležitost navíc: sloveso hteti tvoří i srbský budoucí čas. V běžné mluvě, hlavně na východě Srbska, převažuje „da“ + prézens; infinitiv zní o něco formálněji.
Příklady
- Mogu da dođem. I can come.
- Moram da radim. I have to work.
- Želim da učim srpski. I want to learn Serbian.
Celá lekce
Všechno z videa, v textové podobě.
-
Jak se řekne můžu přijít? Můžeš říct mogu doći nebo mogu da dođem — obojí je naprosto správně. Ale když řekneš mogu dolazim, to je chyba. Pojďme se podívat, jak způsobová slovesa fungují.
-
Způsobová slovesa vyjadřují, co můžeš, co musíš a co chceš udělat. Nikdy nestojí sama — vždy potřebují druhé sloveso, které nese vlastní děj.
-
Tady jsou čtyři nejdůležitější. Moći znamená být schopen, tedy moci. Morati je povinnost, muset. Hteti znamená chtít a tvoří i budoucnost. A želeti je přání, přát si.
-
Teď to nejdůležitější: po způsobovém slovese máš dva způsoby. Můžeš použít da plus přítomný čas, například mogu da dođem. Nebo holý infinitiv, mogu doći. Stejný význam, jen dva styly.
-
Začněme slovesem moći. Mogu da dođem znamená, že jsem schopen přijít, že to jde. Způsobové sloveso mogu je v přítomném čase a děj přichází po da. Mogu da dođem.
-
Stejná věta, ale s infinitivem. Mogu doći — význam je úplně stejný. Tady není da, ale holý infinitiv doći. Obojí uslyšíš v běžné řeči. Mogu doći.
-
Teď morati — povinnost. Moram da radim znamená, že práce je něco, co musím, nemám na výběr. Sloveso moram ukazuje povinnost a raditi je děj. Moram da radim.
-
Přejděme k želeti — přání. Želim da učim srpski znamená, že to je moje přání, to, co chci. Po želim jde da plus přítomný čas, da učim. Želim da učim srpski.
-
A hteti — to výjimečné. Hoću da idem znamená chci, ale stejné sloveso tvoří i budoucí čas. Hteti je most do budoucnosti, tak si ho dobře zapamatuj. Hoću da idem.
-
A teď nejčastější chyba. Po způsobovém slovese se druhé sloveso NEČASUJE podle osoby. Není mogu dolazim — to jsou dva osobní tvary pohromadě. Musí to být infinitiv mogu doći nebo da plus přítomný čas mogu da dođem.
-
Malá rada, která ti usnadní volbu. V mluvě a na východě srbštiny se častěji slyší da plus přítomný čas. Infinitiv zní o něco formálněji a je častější na západě. Obojí je správně — vybírej podle citu.
-
Shrňme to. Způsobová slovesa moći, morati, hteti a želeti vždy vyžadují druhé sloveso. Po nich jde infinitiv nebo da plus přítomný čas — nikdy holé časování podle osoby. A hteti ti tvoří i budoucnost.