Present continuous: am/is/are + sloveso s -ing
Present continuous (přítomný čas průběhový) popisuje děj, který právě teď probíhá. Tvoří se vždy slovesem 'to be' (am/is/are) a slovesem s koncovkou -ing: "I'm reading a book." nebo "They are running." Pozor na pravopis: u sloves končících na němé -e tuto koncovku zahodíte (make → making, proto "She's making dinner."), a po krátké samohlásce zdvojíte poslední souhlásku (run → running). Čeština žádný zvláštní průběhový čas nemá, proto Češi často vynechávají 'to be' (chybné "I working" místo "I am working") nebo ho mylně používají u stavových sloves jako know nebo want — ta zůstávají v present simple, nikdy neřekneme "I am knowing".
Příklady
- I'm reading a book. the speaker is reading right now
- She's making dinner. she is preparing dinner now
- They are running. the people are running now
Celá lekce
Všechno z videa, v textové podobě.
-
Vynech jediné slovíčko a z I am working se stane I working — a najednou zníš rozbitě. Tady je to slovo a čas, který odemyká.
-
Prostý přítomný čas říká, co obvykle děláš. Ale co právě teď, v této vteřině? Na to má angličtina vlastní čas: přítomný čas průběhový.
-
Vzorec je jednoduchý. Vezmi sloveso to be — am, is nebo are — a přidej hlavní sloveso s koncovkou -ing. Dva díly, pokaždé.
-
Část to be se mění podle podmětu. I am, he, she, it is a you, we, they are. Vryj si to: je to motor celého času.
-
Podívejme se na to v akci. Právě teď, v tuto chvíli, čtu. I'm reading a book.
-
U she se to be změní na is. A pozor na pravopis: make ztrácí němé e před -ing. She's making dinner.
-
U they použijeme are. A tady krátká samohláska způsobí, že zdvojíme koncovou souhlásku: run se mění na running. They are running.
-
To jsou tedy dvě pravopisná pravidla. Před -ing vynech němé -e. A po jediné krátké samohlásce zdvoj koncovou souhlásku. Jinak prostě přidáš -ing.
-
Funguje to i pro děje, které se odehrávají v těchto dnech, i když ne přesně v tuto vteřinu. I'm reading a great book this week.
-
A teď chyba číslo jedna. Vynechá se to be a řekne se jen I working. Musíš zachovat am, is nebo are — není to volitelné.
-
Druhá past: některá slovesa skoro nikdy nepřijímají -ing. Stavová slovesa — knowing, wanting, liking — zůstávají v prostém čase. Říká se I know, ne I am knowing.
-
Proč? Protože průběhový čas je pro probíhající děje. Stav jako knowing není nic, co děláš: prostě je. Proto zůstává prostý.
-
Pro zápor jen přidej not za to be. She isn't sleeping.
-
A pro otázku otoč pořadí: dej to be dopředu. Are you listening?
-
Zapamatuj si tři věci: to be plus -ing, nikdy nevynechávej to be a stavová slovesa zůstávají prostá. To je přítomný čas průběhový.
