Časy a vid

Futur II v srbštině – předbudoucí čas a vazba „kad budem“

Úroveň B2 Časy a vid
Klíčová myšlenka

<p>Srbský <strong>futur II</strong> (srbsky <em>futur egzaktni</em>, česky předbudoucí čas) je čas, který v češtině nemáme jako samostatnou vazbu – a právě proto Čechy často zaskočí. Vyjadřuje budoucí děj, který musí proběhnout <strong>dříve než</strong> nebo jako podmínka pro jiný budoucí děj. Žije skoro výhradně ve <strong>vedlejších větách</strong>, kdežto věta hlavní stojí ve futuru I (tvar <em>ću + infinitiv</em>, respektive <em>-ću</em>).</p><p><strong>Jak se tvoří:</strong> spojíte dokonavý prézens slovesa <em>biti</em> – <strong>budem, budeš, bude, budemo, budete, budu</strong> – s l-participem (glagolski pridev radni). L-participium se shoduje v rodě i čísle s podmětem: <em>budem imao</em> (muž), <em>budem imala</em> (žena), <em>budemo imali</em> (množné číslo).</p><p><strong>Kdy ho použít:</strong> ve vedlejší větě se spojkami <strong>kad</strong> (až/když), <strong>ako</strong> (jestli/pokud), <strong>čim</strong> (jakmile), <strong>dok (ne)</strong> (dokud ne) nebo <strong>pošto</strong> (poté co). Podívejte se na příklady:</p><ul><li><strong>Kad budem imao vremena, pozvaću te.</strong> – Až budu mít čas, pozvu tě.</li><li><strong>Ako budeš hteo, pomoći ću ti.</strong> – Jestli budeš chtít, pomůžu ti.</li><li><strong>Čim budem stigao, javiću se.</strong> – Jakmile dorazím, ozvu se.</li><li><strong>Kad budem stigao, javiću ti se.</strong> – Až dorazím, ozvu se ti.</li><li><strong>Dok ne budeš završio, ne idemo.</strong> – Dokud to nedokončíš, nikam nejdeme.</li></ul><p><strong>Pozor – čeština vám tu hází klacky pod nohy.</strong> Český mluvčí v časové větě řekne prostě <em>„Až přijdu, zavolám“</em> – dokonavý prézens „přijdu“ s budoucím významem, žádná složená vazba. Tahle ekonomie svádí k tomu, abyste futur II úplně vynechali a kalkovali češtinu. Pozor také na zrádné srbské <em>budem</em>: srbské <em>budu + infinitiv</em> sice existuje jako jiný způsob vyjádření budoucnosti, ale <strong>budem + l-participium</strong> je samostatná konstrukce pro vedlejší věty a funguje jinak.</p><p><strong>Nejčastější chyby:</strong></p><ul><li>Futur I po <em>kad/ako</em>: <em>Kad ću stići</em> ✗ → správně <strong>Kad budem stigao</strong> ✓.</li><li>Holý prézens tam, kde jde jasně o budoucnost (kalk z češtiny).</li><li>Zapomenutá shoda l-participu v rodě a čísle (<em>budem stigla</em>, ne <em>stigao</em>, mluví-li žena).</li><li>Záměna vět: futur II patří do vedlejší věty, futur I do hlavní – ne naopak.</li></ul><p>V neformální mluvě Srbové futur II často nahrazují dokonavým prézentem (<em>Kad stignem, javiću se</em>), ale ve spisovném projevu je vazba <em>budem + l-participium</em> ta správná.</p>

Příklady

  • Kad budem imao vremena… When I have time…
  • Ako budeš hteo, pomoći ću. If you want to, I'll help.
  • Čim budem stigao, javiću se. As soon as I arrive, I'll call.

Celá lekce

Všechno z videa, v textové podobě.

  1. futur egzaktni

    budoucnost po „kad“ a „ako“

    Když chceš srbsky říct až přijdu nebo jestli chceš, čeká na tebe zvláštní budoucí čas, a většina těch, kdo se učí, sáhne po tom špatném.

  2. Budoucí čas II = děj dokončený jako první, před jiným budoucím dějem.

    Tento čas se jmenuje budoucí čas druhý, futur egzaktni. Označuje děj, který bude už dokončený dřív, než začne jiný budoucí děj. Ber ho jako ten dřívější ze dvou budoucích událostí.

  3. budem / budeš / bude + l-příčestí (tvar -o, -la, -lo).

    Tvořit ho je snadné. Vezmi sloveso biti v jeho tvaru budoucího druhého — budem, budeš, bude — a přidej stejné l-příčestí, které už používáš pro minulost.

  4. biti → budem

    ja budem stigao
    ti budeš stigao
    on/ona bude stigao
    mi budemo stigli
    vi budete stigli
    oni budu stigli

    Tady je pomocné sloveso ve všech osobách. Všimni si koncovek: budem, budeš, bude, budemo, budete, budu. budem, budeš, bude, budemo, budete, budu

  5. Dvě věty, dva úkoly

    kad / ako / čim …
    • podmínka
    • budoucí čas II
    • děje se první
    hlavní věta
    • výsledek
    • budoucí čas I (-ću)
    • děje se potom

    Klíč je v tom, kde stojí. Budoucí čas druhý skoro nikdy nestojí sám: žije ve vedlejší větě, v té části, která začíná malým časovým nebo podmínkovým slovem.

  6. Kad budem stigao, javiću ti se.

    kad + budoucí čas II → pak budoucí čas I

    Začněme slovem kad, což znamená když. Příchod musí skončit dřív, než dojde k telefonátu, takže přijít bere budoucí čas druhý a zavolat bere obyčejnou budoucnost. Kad budem stigao, javiću ti se.

  7. Ako budeš hteo, pomoći ću ti.

    ako + budoucí čas II

    Teď ako, což znamená jestli. Chtění jde první a pomoc následuje, takže věta s jestli bere budoucí čas druhý. Ako budeš hteo, pomoći ću ti.

  8. Čim budem stigao, javiću se.

    čim — jakmile

    Se slovem čim, jakmile, je logika ještě jasnější: jeden děj se uzavře těsně před tím, než začne další. Čim budem stigao, javiću se.

  9. Kad budem imao vremena, pozvaću te.

    budoucí stav, zatím neplatí

    Funguje to i se stavy, nejen s dokončenými ději. Tady budem imao znamená až budu mít volný čas. Kad budem imao vremena, pozvaću te.

  10. Kad budemo stigli, pozvaćemo vas.

    příčestí se shoduje: -o / -la / -li

    Všimni si, že příčestí se shoduje s podmětem. Když mluví žena, stigao se mění na stigla, a pro skupinu v množném čísle na stigli. Kad budemo stigli, pozvaćemo vas.

  11. Kad ću stići, javiću ti se. budoucí čas I po kad ✗
    Kad budem stigao, javiću ti se. budoucí čas II po kad ✓

    Po kad / ako / čim o budoucnosti bere věta budoucí čas II, nikdy obyčejnou budoucnost.

    Tady je past, do které spadne skoro každý. Po kad pro budoucí událost nesmíš použít obyčejnou budoucnost. Kad ću stići je špatně; věta potřebuje budoucí čas druhý, kad budem stigao.

  12. Kad stignem, javiću ti se. holý přítomný čas — pro budoucnost příliš slabý
    Kad budem stigao, javiću ti se. budoucí čas II — jasně budoucí

    Pro jasně budoucí děj zvol celý budoucí čas II místo holého přítomného.

    Přítomný čas po kad je taky častá chyba. V hlavě zní správně, ale pro jasně budoucí děj chce srbština stejně celý tvar budoucího druhého.

  13. Dok ne budeš završio, ne idemo.

    dok ne — dokud

    Ještě jedno časové slovo: dok, což znamená zatímco nebo dokud. Stejný vzorec drží časovou osu křišťálově jasnou. Dok ne budeš završio, ne idemo.

  14. Pamatuj

    • Po kad / ako / čim o budoucnosti → budoucí čas II
    • budem / budeš / bude + l-příčestí
    • Hlavní věta zůstává v budoucím čase I (-ću)

    Takže kdykoli mluvíš o budoucnosti po když, jestli nebo jakmile, vytvoř budem plus l-příčestí a nech hlavní větu nést výsledek.