Srbský genitiv (genitiv): kdy ho použít a jak na koncovky
<p>Dobrá zpráva pro Čechy: srbský <strong>genitiv</strong> není nic cizího. Je to v podstatě náš <strong>2. pád</strong> — ten, na který se ptáme <em>koho? čeho?</em> V srbštině zní otázka <em>čiji? / koga? čega?</em> a odpovídá na <em>čí?</em> a <em>z čeho / od koho</em>. Stejně jako u nás dělá hlavní práci sama <strong>koncovka slova</strong>, ne pomocné slovíčko.</p><p>Genitiv v srbštině zastane tři role:</p><ul><li><strong>Přivlastnění / vztah „čeho“</strong> — <strong>centar grada</strong> (centrum města). Slovo <em>grad</em> se mění na <em>grada</em>.</li><li><strong>Původ, odkud</strong> — s předložkou: <strong>Iz Beograda sam.</strong> (Jsem z Bělehradu.)</li><li><strong>Množství a míra</strong> — <strong>čaša vode</strong> (sklenice vody), <strong>šolja kafe</strong> (šálek kávy).</li></ul><p><strong>Koncovky v jednotném čísle.</strong> Mužský a střední rod berou <strong>-a</strong>: <em>grad → grada</em>, <em>selo → sela</em>. Ženská jména na -a mění -a na <strong>-e</strong>: <em>žena → žene</em>, <em>voda → vode</em>, <em>kuća → kuće</em>, <em>kafa → kafe</em>. Proto <strong>vrata kuće</strong> (dveře domu) — <em>kuća</em> se v genitivu změní na <em>kuće</em>.</p><p><strong>Předložky, které genitiv vyžadují.</strong> V lekci se soustředíme na čtyři nejčastější: <strong>od</strong> (od/z), <strong>do</strong> (do, až k), <strong>iz</strong> (z, ven z) a <strong>kod</strong> (u někoho). Třeba <strong>kod doktora</strong> znamená „u doktora“. Po každé z nich následuje podstatné jméno v genitivu — úplně jako čeština žádá 2. pád po <em>od, do, z, u</em>.</p><p><strong>Nejčastější chyba — a snadno se jí vyhnete.</strong> Čeština i srbština používají u přivlastnění holý 2. pád, ale mnoho začátečníků sem zbytečně přidá předložku <em>od</em>. Pozor: <strong>centar od grada</strong> je <strong>špatně</strong>. Správně je <strong>centar grada</strong> — samotná koncovka <em>-a</em> už nese význam „čeho / čí“, žádné slovíčko navíc tam nepatří. Předložka <em>od</em> je v pořádku, když mluvíte o původu, zdroji nebo materiálu — ale ne pro prosté přivlastnění. Když si vzpomenete, že čeština také řekne „centrum města“, a ne „centrum od města“, máte vyhráno.</p>
Příklady
- centar grada the city centre
- čaša vode a glass of water
- Iz Beograda sam. I'm from Belgrade.
Celá lekce
Všechno z videa, v textové podobě.
-
Chceš říct centrum města? Mnozí přidají od a řeknou centar od grada. Ale srbština to nepotřebuje – stačí holý genitiv. Pojďme se podívat, jak to funguje.
-
Genitiv je pád, který odpovídá na otázku čí? nebo od čeho?. Říkáš jím, že něco někomu patří, odkud něco pochází a kolik toho je.
-
Nejdřív koncovky. Mužský a střední rod berou -a. Grad se mění na grada a selo na sela. Ženská na -a berou -e: žena se mění na žene.
-
Začněme přivlastněním. Centar grada: centrum patří městu, takže grad jde do genitivu a mění se na grada. centar grada
-
Stejně to funguje se ženským jménem. Vrata kuće: kuća jde do genitivu a mění se na kuće, s koncovkou -e. vrata kuće
-
Teď množství. Po slovech míry nebo množství následuje genitiv. Čaša vode: voda se mění na vode, protože říkáme, kolik něčeho je. čaša vode
-
Stejný princip: šolja kafe. Kafa se mění na kafe — opět genitiv množství. šolja kafe
-
Genitiv vyžaduje i mnoho předložek. Nejdůležitější jsou: od, do, iz a kod. Po každé z nich jde podstatné jméno do genitivu.
-
Iz Beograda sam. Předložka iz znamená původ — odkud jsi — takže Beograd jde do genitivu a mění se na Beograda. Iz Beograda sam.
-
A s předložkou kod. Kod doktora: kod znamená u, takže doktor jde do genitivu a mění se na doktora. kod doktora
-
Tady je nejčastější chyba. Mnozí přidají od a řeknou centar od grada. Ale pro přivlastnění srbština používá holý genitiv — centar grada. Bez předložky.
-
Shrňme to. Genitiv vyjadřuje přivlastnění, původ a množství. Mužský a střední rod berou -a, ženský -e. Vyžadují ho od, do, iz, kod — a pro prosté čí použiješ holý genitiv, bez od.