První kondicionál v angličtině (if + present, will)
První kondicionál (first conditional) používáte v angličtině pro reálné, pravděpodobné situace v budoucnosti a jejich důsledky. Vedlejší věta s if je v přítomném čase, hlavní věta má will + základní tvar slovesa: "If it rains, we'll stay home." nebo "If you study, you'll pass." Pozor na typickou českou chybu: po if se nedává will, i když věta mluví o budoucnosti, takže ne "If it will rain", ale "If it rains". Na rozdíl od češtiny, kde řeknete "Když bude pršet, zůstaneme doma" a budoucí čas dáte do obou částí, angličtina v if-větě budoucí čas záměrně vynechává.
Příklady
- If it rains, we'll stay home. rain (likely) leads to staying home
- I'll call you if I'm late. a promise to call in case of lateness
- If you study, you'll pass. studying will lead to passing
Celá lekce
Všechno z videa, v textové podobě.
-
If it rains, we'll stay home. Jediné slovo na špatném místě a věta se rozpadne. Pojďme to vyřešit jednou provždy.
-
První kondicionál používáme pro reálnou, pravděpodobnou budoucnost: podmínka teď a to, co se stane, pokud nastane. Tady je vzorec.
-
Podívej se na obě poloviny. Část s <t>if</t> zůstává v přítomném čase, i když míří do budoucna. Část výsledku bere <t>will</t>. Ten rozdíl je celé pravidlo.
-
Vezmi pravděpodobnou budoucnost. Dnes může pršet, a pokud zaprší, plán se změní. If it rains, we'll stay home.
-
Ideální na sliby. Pořadí lze obrátit: dej výsledek první a vynecháš čárku. I'll call you if I'm late.
-
Funguje i na příčinu a následek: udělej tohle teď a ten výsledek je pravděpodobný. If you study, you'll pass.
-
A tvoří jasné varování, když je výsledek skutečné nebezpečí. If you touch it, you'll get hurt.
-
Teď ta velká past. Nedávej <t>will</t> do části s <t>if</t>. I když celá věta mluví o budoucnosti, věta s <t>if</t> zůstává v přítomném čase. <t>Will</t> dostane jen výsledek.
-
Ještě jeden užitečný bod. Stažený tvar <t>we'll</t>, <t>I'll</t>, <t>you'll</t> je jen zkrácené <t>will</t>. A <t>won't</t> je jeho zápor, pro to, co se nestane.
-
Pamatuj: pro reálnou, pravděpodobnou budoucnost nech část s <t>if</t> v přítomném čase a <t>will</t> použij jen ve výsledku.