Komparativ přídavných jmen v srbštině
Srbština ukládá srovnání přímo do přídavného jména, podobně jako čeština — nepřidáváš samostatné slovo „více“. Většina přídavných jmen dostane koncovku -iji: „Ovaj telefon je noviji.“, „Moja sestra je starija.“ Druhá skupina bere krátké -ji se změkčením poslední souhlásky (k → č, p → plj): „On je jači od mene.“, „Ovaj stan je skuplji.“ Nejčastější přídavná jména jsou nepravidelná a musíš si je zapamatovat: dobar → bolji, loš → gori, velik → veći, mali → manji — „Ova kafa je bolja.“, „Ovaj grad je veći.“ Při srovnání použiješ „od“ a druhé slovo dáš do genitivu: „Beograd je veći od Niša.“ Pozor na typickou chybu „više dobar“ — to je špatně. Superlativ pak tvoříš jednoduše předponou naj-: najveći, najbolji.
Příklady
- noviji newer
- bolji better
- Ovaj grad je veći. This city is bigger.
Celá lekce
Všechno z videa, v textové podobě.
-
Chceš říct, že je něco větší, lepší nebo levnější. V srbštině nepřidáváš slovo „više“ — srovnání se vkládá přímo do přídavného jména.
-
Komparativ je tvar přídavného jména, kterým porovnáváš dvě věci. V angličtině přidáš „more“ nebo koncovku „-er“. V srbštině většinou jen změníš koncovku přídavného jména.
-
Existují tři cesty. Většina přídavných jmen dostane koncovku „-iji“. Jedna skupina dostane krátké „-ji“ se změnou souhlásky. A pár nejčastějších přídavných jmen je nepravidelných a musíš si je zapamatovat.
-
Začneme tím nejčastějším — koncovkou „-iji“. Z přídavného jména „nov“ se stane „noviji“. Ovaj telefon je noviji.
-
Stejný vzorec funguje pro spoustu přídavných jmen. Z „star“ se stane „stariji“, z „pametan“ se stane „pametniji“. Moja sestra je starija.
-
Druhá skupina dostane krátké „-ji“, ale poslední souhláska se mění. Z „jak“ se stane „jači“ — písmeno „k“ přechází v „č“. On je jači od mene.
-
Tahle změna souhlásky je předvídatelná. Z „skup“ se stane „skuplji“ a z „drag“ se stane „draži“. Souhláska se před koncovkou změkčí. Ovaj stan je skuplji.
-
Teď nepravidelné tvary. Jsou nejdůležitější, protože jsou to právě ta nejčastější přídavná jména v jazyce — a musíš se je naučit zpaměti.
-
Z „dobar“ se nestane „dobriji“ — komparativ je „bolji“, přesně jako „good“ a „better“ v angličtině. Ova kafa je bolja.
-
Opakem „bolji“ je „gori“. Z přídavného jména „loš“ se v komparativu stane „gori“. Vreme je danas gore.
-
A to nejčastější ze všech — z „velik“ se stane „veći“. Tohle uslyšíš každý den. Ovaj grad je veći.
-
A jeho protiklad — z „mali“ se stane „manji“. Zapamatuj si je jako dvojici: „veći“ a „manji“. Moj stan je manji.
-
Abys řekl „než co“ porovnáváš, použiješ slovo „od“ u druhého pojmu: „veći od“, „bolji od“, „jači od“. Beograd je veći od Niša.
-
A tady je největší past. Pod vlivem anglického „more good“ studenti říkají „više dobar“. To je špatně. Srbština vkládá srovnání do přídavného jména — říká se jen „bolji“.
-
Totéž platí i pro nepravidelná. Nikdy „više velik“ — vždy „veći“. A pro superlativ jen přidáš „naj-“ ke komparativu: „najveći“, „najbolji“.
-
Pojďme to shrnout. Většina přídavných jmen bere „-iji“; jedna skupina „-ji“ se změnou souhlásky; a ta nejčastější jsou nepravidelná. A nikdy nepřidáváš „više“ — srovnání je přímo v přídavném jméně.