Komparativ přídavných jmen v srbštině
Srbština ukládá srovnání přímo do přídavného jména, podobně jako čeština — nepřidáváš samostatné slovo „více“. Většina přídavných jmen dostane koncovku -iji: „Ovaj telefon je noviji.“, „Moja sestra je starija.“ Druhá skupina bere krátké -ji se změkčením poslední souhlásky (k → č, p → plj): „On je jači od mene.“, „Ovaj stan je skuplji.“ Nejčastější přídavná jména jsou nepravidelná a musíš si je zapamatovat: dobar → bolji, loš → gori, velik → veći, mali → manji — „Ova kafa je bolja.“, „Ovaj grad je veći.“ Při srovnání použiješ „od“ a druhé slovo dáš do genitivu: „Beograd je veći od Niša.“ Pozor na typickou chybu „više dobar“ — to je špatně. Superlativ pak tvoříš jednoduše předponou naj-: najveći, najbolji.
Příklady
- noviji newer
- bolji better
- Ovaj grad je veći. This city is bigger.
Celá lekce
Všechno z videa, v textové podobě.
-
Chceš říct, že je něco větší, lepší nebo levnější. V srbštině nepřidáváš slovo više — srovnání se vkládá přímo do přídavného jména.
-
Komparativ je tvar přídavného jména, kterým porovnáváš dvě věci. V srbštině většinou jen změníš koncovku přídavného jména.
-
Existují tři cesty. Většina přídavných jmen dostane koncovku -iji. Jedna skupina dostane krátké -ji se změnou souhlásky. A pár nejčastějších přídavných jmen je nepravidelných a musíš si je zapamatovat.
-
Začneme tím nejčastějším — koncovkou -iji. Z přídavného jména nov se stane noviji. Ovaj telefon je noviji.
-
Stejný vzorec funguje pro spoustu přídavných jmen. Z star se stane stariji, z pametan se stane pametniji. Moja sestra je starija.
-
Druhá skupina dostane krátké -ji, ale poslední souhláska se mění. Z jak se stane jači — písmeno k přechází v č. On je jači od mene.
-
Tahle změna souhlásky je předvídatelná. Z skup se stane skuplji a z drag se stane draži. Souhláska se před koncovkou změkčí. Ovaj stan je skuplji.
-
Teď nepravidelné tvary. Jsou nejdůležitější, protože jsou to právě ta nejčastější přídavná jména v jazyce — a musíš se je naučit zpaměti.
-
Z dobar se nestane dobriji — komparativ je bolji. Je třeba si to zapamatovat. Ova kafa je bolja.
-
Opakem bolji je gori. Z přídavného jména loš se v komparativu stane gori. Vreme je danas gore.
-
A to nejčastější ze všech — z velik se stane veći. Tohle uslyšíš každý den. Ovaj grad je veći.
-
A jeho protiklad — z mali se stane manji. Zapamatuj si je jako dvojici: veći a manji. Moj stan je manji.
-
Abys řekl než co porovnáváš, použiješ slovo od u druhého pojmu: veći od, bolji od, jači od. Beograd je veći od Niša.
-
A tady je největší past. Studenti někdy říkají více dobar. To je špatně. Srbština vkládá srovnání do přídavného jména — říká se jen bolji.
-
Totéž platí i pro nepravidelná. Nikdy više velik — vždy veći. A pro superlativ jen přidáš naj- ke komparativu: najveći, najbolji.
-
Pojďme to shrnout. Většina přídavných jmen bere -iji; jedna skupina -ji se změnou souhlásky; a ta nejčastější jsou nepravidelná. A nikdy nepřidáváš više — srovnání je přímo v přídavném jméně.