Zájmena

Neurčitá a záporná zájmena v srbštině a dvojí zápor

Úroveň B1 Zájmena
Klíčová myšlenka

Srbština staví neurčitá a záporná zájmena podobně jako čeština: vezme tázací slovo a přidá k němu předponu. Základem jsou ko (kdo) a šta (co), z nichž vznikají tři rodiny. Předpona ne- tvoří neurčité kladné výrazy: neko (někdo), nešto (něco) — "Neko je ovde." (Někdo je tady.), "Imam nešto za tebe." (Mám pro tebe něco.). Předpona ni- tvoří zápor: niko (nikdo), ništa (nic), nikad (nikdy), nigde (nikde). A předpona i- dává významy typu "kdokoli / cokoli" v otázkách a podmínkách: iko (kdokoli), išta (cokoli). Vedle nich stojí obecná množina: svako (každý, všichni) a sve (vše). Nejdůležitější pravidlo zní: slovo na ni- VYŽADUJE u slovesa ještě záporné ne. Říká se tedy "Niko ne zna." (Nikdo neví.), nikoli ✗"Niko zna". Tady má Čech výhodu — i my říkáme "Nikdo neví", takže záporná shoda nám zní naprosto přirozeně. Srbština jde dál a zápory ráda hromadí v jedné větě: "Niko nikad ništa ne kaže." (Nikdo nikdy nic neříká.) Čím víc záporných slov, tím silnější zápor — a sloveso má pořád své ne. Funguje to úplně jako v češtině, kde také nahromadíme "nikdo nikdy nic neřekne". Na co si dát pozor? Za prvé, nevynechávejte ne u slovesa: ✗"Niko zna" → ✓"Niko ne zna". Za druhé, nemyslete si, že se dva zápory navzájem ruší (jako v matematice). "Nemam ništa." znamená "Nemám nic", ne "Mám něco" — proto je chybně ✗"Imam ništa". Stejně tak "Nikad ne idem tamo." je "Nikdy tam nechodím." se záporem na obou místech. Třetí nástraha je pro Čechy nejzáludnější, protože tady se srbština a čeština rozcházejí. Když k záporném zájmenu přidáte předložku, srbština ji vloží MEZI ni- a zbytek zájmena. Řekne se tedy "ni od koga" (od nikoho) a "ni sa kim" (s nikým) — předložka stojí uprostřed, ne před celým slovem. Čeština to dělá obráceně: předložku klademe PŘED zájmeno (od nikoho, s nikým), nikdy ji nerozdělujeme. Je proto chyba říct po srbsku ✗"od nikoga" nebo ✗"sa nikim". Zapamatujte si dvojici "od nikoho = ni od koga" a "s nikým = ni sa kim" a polovinu obtíží máte vyřešenou. Zbytek je už jen otázka zvyku: ne u slovesa nesmí chybět nikdy.

Příklady

  • Niko ne zna. Nobody knows.
  • Nemam ništa. I have nothing.
  • Nikad ne idem tamo. I never go there.

Celá lekce

Všechno z videa, v textové podobě.

  1. niko · ništa · nikad

    pravidlo dvojitého záporu

    Když chceš říct nikdo neví, v srbštině použiješ rovnou dva zápory najednou. Jeden vynech a věta se rozpadne.

  2. Neurčitá vs. záporná zájmena — a jak zápor doopravdy funguje.

    Tahle lekce pokrývá dvě rodiny zájmen. Neurčitá — někdo, něco — a záporná — nikdo, nic, nikdy. Záporná rodina má jedno zvláštní pravidlo, které všechny zaskočí, tak si k němu dojdeme.

  3. Staví se z ko (kdo) a šta (co)

    ko → osoby
    • neko — někdo
    • niko — nikdo
    • svako — každý
    • iko — kdokoli
    šta → věci
    • nešto — něco
    • ništa — nic
    • sve — všechno
    • išta — cokoli

    Všechno se staví ze dvou tázacích slov: ko znamená kdo a šta znamená co. Ke každému přidej malou předponu a získáš celou sadu zájmen.

  4. Neko je ovde.

    neko — někdo

    Začni těmi snadnými, kladnými. Předpona ne- ti dá někdo a něco. Neko je ovde. Někdo je tady.

  5. Imam nešto za tebe.

    nešto — něco

    A varianta pro věc funguje úplně stejně. Imam nešto za tebe. Mám pro tebe něco.

  6. Zájmeno na ni- VŽDY potřebuje i ne u slovesa.

    Teď jádro lekce. Záporná zájmena začínají na ni-: niko je nikdo, ništa je nic, nikad je nikdy. A tady je pravidlo, na kterém všechno stojí — kdykoli použiješ jedno z nich, musí být zápor i u slovesa.

  7. Niko ne zna.

    niko + ne zna

    Takže nikdo neví není jen jeden zápor. Zájmeno je záporné a sloveso dostane ne před sebe. Niko ne zna. Nikdo neví.

  8. Nemam ništa.

    nemam = ne + imam

    Stejně je to s nic. Sloveso už nese svůj vlastní zápor, a přesně to pravidlo vyžaduje. Nemam ništa. Nemám nic.

  9. Nikad ne idem tamo.

    nikad + ne idem

    Nikdy funguje stejně. Nikad je záporné slovo pro čas, takže sloveso dostane zápor hned vedle něj. Nikad ne idem tamo. Nikdy tam nechodím.

  10. Víc záporů se vrší — každý zůstává záporný.

    Nekončí to u dvou záporů. Když se v jedné větě sejde víc záporných slov, všechna zůstanou záporná a sloveso pořád dostane své ne. Hromadit zápory tady není chyba — je to nutnost.

  11. Niko nikad ništa ne kaže.

    four negatives, all required

    Poslouchej, kolik záporů tahle věta nese — nikdo, nikdy, nic a záporné sloveso, všechno pohromadě. Niko nikad ništa ne kaže. Nikdo nikdy nic neřekne.

  12. iko / išta — kdokoli / cokoli (otázky, podmínky)

    Otázka
    • Ima li koga? — Je tu někdo?
    • Da li ti treba išta? — Potřebuješ něco?
    Oznámení
    • Svako to zna. — To ví každý.
    • Sve je spremno. — Všechno je připraveno.

    Ještě jednu sadu si zapamatuj: rodinu kdokoli s předponou i-. Iko a išta znamenají kdokoli a cokoli a objevují se hlavně v otázkách a podmínkách — třeba když se ptáš, jestli tu někdo je.

  13. Niko zna. nikdo ví (kladné sloveso)
    Niko ne zna. nikdo neví

    Zájmeno na ni- bez ne u slovesa je negramatické.

    Tady je ta velká past. Připadá ti přirozené nechat sloveso kladné, když podmět už je nikdo — jenže to je v srbštině právě špatně. Sloveso musí být záporné.

  14. Imam ništa. mám nic (kladné sloveso)
    Nemam ništa. nemám nic

    ništa vyžaduje záporné sloveso — nemam, ne imam.

    A nesnaž se to zdvojení rušit, aby ti logika vyšla. Dva zápory se neruší — oba tam patří, pokaždé.

  15. Zapamatuj si

    • ne- = nějaký · ni- = žádný · i- = jakýkoli
    • zájmeno na ni- → sloveso také dostane ne
    • Víc záporů se vrší — niko nikad ništa ne kaže

    Takže tři věci si zapamatuj. Ne- znamená někdo, ni- znamená nikdo, i- znamená kdokoli. Slovo na ni- vždy přitáhne ne ke slovesu. A zápory se vrší — nech je.